ČTENÁŘSKÝ DENÍK
Máj
Dějištěm díla Máj je krajina v okolí Bezdězu a Doks s hladinami rozsáhlých rybníků s výhledy na hory a zříceninu hradu.
Milenci Jarmila a Vilém zahynuly cizí vinou. Vilém má být popraven za vraždu svého otce, Jarmila spáchá sebevraždu.
Vilém ve vězení uvažuje o svém životě, leká se nicoty, která následuje po smrti. Svůj poslední pozdrav posílá rodné zemi.
Mácha v této básni zobrazil krásu přírody ve všech čtyřech ročních obdobích. Jeho líčení je plné pohybu a hýří barvami.
př.: V jezeru zeleném, bílý je
ptáků sbor, modravé páry,
v růžové nebe stoupají....
Skladba Máje působí dojmem dramatu nebo opery: 3 jednání, 2 intermezza (mezihry), epilog.
Děj má dramatický vzestup, vyvrcholení a sestup. Intermezza děj zpomalují nebo vysvětlují.
Máj působí krásou básnického slova. Užívá jednoslabičné zvukové rýmy a tím přispívá k hudebnímu dojmu verše. Užívá protikladů, vytváří nezvyklé přívlastky a působivé kontrasty.
Názor: Fascinující je Máchova odvaha, protože vyslovil své přesvědčení, zklamání a city bez ohledu na ohlasy společnosti, která se k Máji postavila odmítavě.
Splav
Je to lyrická sbírka z roku 1916. Sbírka opěvuje lesy, louky, slunce, vlahé večery a jasná jitra. Verše vyjadřují lidské city a smyslovou vnímavost. Některé verše jsou protiválečné. Mezi básně, kde neopomenul válku, patří báseň "30.srpen 1914". Popisuje zde utrpení a žal bojujících vojáků, ale přesto nezapomíná na přírodu a její krásy, jež vyjadřují poslední dva verše.Další básní, která se mi nejvíce líbila, byla báseň "Dívka a čtyřlístek". Šrámek v této básni líčí rozdíly mezi přátelským a mileneckým vztahem. Hlavními postavami jsou dva mladí lidé, kteří svůj přátelský vztah změnili v krásnou lásku.
" Slyš ty mne, čtyřlístku, slyš ty mne, jeteli,
nyní mu nesmím již říkat příteli,
když jsme se už políbili,
musím mu říkat ty můj milý." (1.sloka)
Báseň "Splav", po které je nazvána celá Šrámkova Sbírka, je o nenaplněné lásce.V básni muž sní o své vysněné lásce, kterou nemůže potkat. Hledá svůj ideál ženy, s kterou by spojil svůj život a založil rodinu. Ale v poslední sloce říká, že by rád poznal ženu, která by na něj zapomněla. Bojí se lásky, bojí se citů.
"...A až bys mi odešla, ach, zvečera již,
bys na mě nemyslela víc,
jen na prosebný a děkovný můj hlas,
jako bych jen splavem byl,
který v lukách krásně zpívat slyšelas..."
Názor: Šrámkovy básně jsou zpěvné a prosté, jsou většinou ve čtyřverší.
Sbírka Splav je sbírka, kde upoutají už samotné názvy básní.
